Zlatý dukát k narození dítěte Čáp 2024 - proof

Peníz pro štěstí věnovali novorozeňatům již naši předkové. Talisman v podobě mince z drahého kovu dostávalo děťátko v rodinách bohatých šlechticů i chudých rolníků zpravidla od kmotra či kmotry. Minci vkládali do kolébky, a tak vznikly slovní obraty „do vínku“ (neboli do zavinovačky) a „do peřinky“, které se v souvislosti s dárkem pro miminko používají dodnes. Móda „vínkových mincí“ se v českých zemích rozmohla v éře renesance, po vzniku Československa začal stát vydávat tzv. Svatováclavské dukáty, které si lidé pro tento účel rychle oblíbili, a dnes na ně navazuje Česká mincovna. Například tímto zlatým dukátem s motivem čápa.

V dávných dobách byli čápi předmětem uctívání po celém světě. Ve starém Egyptě vznešení opeřenci symbolizovali zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost a v Evropě přinášeli nový život. Germánští pohané věřili, že v bažinách nežijí jen žáby, které jsou oblíbenou čapí pochoutkou, ale také duše nenarozených dětí. Čápi tyto duše lovili a vkládali do těl budoucích matek. Svatby se tehdy konaly při oslavě letního slunovratu na konci června, a když se pak na jaře čápi vraceli domů z teplých krajin, mnoho novomanželek mělo před porodem. Představě toho, že děti nosí čáp, napomáhala i skutečnost, že je sám starostlivým rodičem, který oddaně pečuje o své potomky. Pověra přežila až do moderních časů a po stovky let pomáhala rodičům vyhýbat se choulostivé konverzaci se staršími sourozenci novorozených dětí. Kde se miminko vzalo? Přinesl ho čáp! Proč maminka leží v posteli? Klovl ji čáp! Děti takové vysvětlení rády přijaly…

Čápovi, který v zobáku nese uzlíček, věnovala medailérka Lenka Nebeská, DiS., reverzní stranu zlatého dukátu. Averzní strana pak předkládá miminko, které spí v šátku.