Zlatá uncová medaile Dějiny válečnictví - Zikmund Lucemburský - Založení Dračího řádu - proof

Dějiny válečnictví

Jedenáctá zlatá medaile České mincovny z autorského cyklu Karla Zemana s názvem Dějiny válečnictví připomíná rozporuplnou osobnost Zikmunda Lucemburského a jeho Dračí řád.

Císař Karel IV. z rodu Lucemburků vykonal mnohé skutky, na které se dodnes vzpomíná s úctou, a na jeho úspěchy měli navázat potomci, kteří snad nemohli být rozdílnější. Staršího syna otec protěžoval, a možná i proto se Václav IV. stal slabým vladařem, který byl sesazen z římského trůnu coby „člověk neužitečný a líný a pro římskou říši naprosto nevhodný“. Mladší syn naopak nedostal nic zadarmo – o všechno musel bojovat a životní zkoušky mu umožnily dozrát v silného, schopného a cílevědomého muže. Zikmund Lucemburský byl vzdělaný, mluvil řadou jazyků a po otci zdědil panovnický talent, který mu vysloužil přízvisko „poslední velký císař středověku“. Jeho pověst však byla rozporuplná. V českých zemích byl nazýván „liškou ryšavou“ – byl vnímán jako despota, který zavinil smrt mistra Jana Husa a vypravil několik křížových výprav proti husitům. Účastníci kostnického koncilu ho pro změnu nazývali „králem Šalamounem“ – jeho moudrá rozhodnutí totiž vedla k ukončení papežského schizmatu, jež po desítky let paralyzovalo Evropu. Vedle trojpapežství a kacířského husitství představovala největší hrozbu pro evropskou civilizaci Osmanská říše. Roli štítu, který chránil světadíl před muslimskou expanzí, hrálo Zikmundovo drahé Uherské království. V boji s Turky se mu ale nedařilo, a tak císař založil rytířský řád, který to měl změnit. Zhlédl se při tom v tajném bratrstvu srbského rytíře Obiliće, kterému se v bitvě na Kosově poli podařilo zabít tureckého sultána. Uherský Dračí řád vznikl roku 1408 a, jak jeho název napovídá, přijal symboliku mytického nepřítele křesťanstva, proti kterému se zavázal bojovat. Postupem času se z uzavřeného společenství stal prestižní řád evropského významu…

„Na lícní straně medaile jsem vymodeloval draka a královský pár zakladatelů uherského rytířského řádu – Zikmunda Lucemburského a Barboru Celjskou. V pozadí pronásleduje křesťanský rytíř tureckého lučištníka. Slunce a půlměsíc symbolizují bojující strany. Rub medaile předkládá rytíře s napřaženým uherským mečem. Výjev za ním je inspirovaný klenotem řádu, který představuje pokořeného draka, symbol zla, s ocasem omotaným kolem hrdla a se zády rozťatými dvojím sekem ve tvaru kříže. Opis připomíná datum založení řádu,“ říká akademický malíř Karel Zeman. „Do řádu byla přijata pestrá směsice osobností, šlechticů, vévodů i králů. Členem se stal například valašský kníže Vlad II., který získal přezdívku Dracul, tedy drak, a po něm i jeho syn Vlad III., který proslul pod jménem hrabě Dracula,“ dodává medailér.

Emisní náklad zlaté medaile je limitován pouhými 100 kusy. Každá medaile je ručně číslována na hraně a doplněna speciálním certifikátem pravosti, který obsahuje průvodní slovo autora a historický text.

Poznámka: Autor se rozhodl pozměnit emisní plán cyklu Dějiny válečnictví. Medaile s motivem Hannibalovy bitvy na řece Trebia tak vyjde až jako dvanáctá v pořadí.