Zlatá mince Vydání první Československé známky - proof

Když v roce 1918 vzniklo Československo, potřebovalo nejen nové mince a bankovky, ale také poštovní známky. Jejich zrod připomíná další emise z volného cyklu půlgramových zlatých mincí České mincovny uložených do replik dobových pohlednic.

Barevná pohlednice s českým textem tzv. malého formátu, kterou vydalo nakladatelství MR Praha a která nebyla odeslána, vystihuje vlastenecké nadšení z nové státnosti v závěru roku 1918. Vévodí jí Pražský hrad s malebným podhradím Malé Strany. Dobovou atmosféru symbolicky dokládá i naše první poštovní známka v hodnotě 10 haléřů, která byla v oběhu od 18. 12. 1918 (tedy již pouhé dva měsíce po vzniku republiky), natištěná na zadní straně repliky pohlednice. Autorem známky se stal světoznámý umělec Alfons Mucha. Malíř, který do té doby neměl s tvorbou poštovních cenin žádné zkušenosti, si zakázky velice považoval. Měl totiž silné slovanské a národní cítění. Pro známku zvolil elegantní symboliku nového úsvitu národa – motiv Hradčan, které ozařuje vycházející slunce. Ústřední motiv orámoval charakteristickými secesními ornamenty a doplnil textem POŠTA ČESKO-SLOVENSKÁ. Známky byly k dispozici v různých hodnotách s barevným rozlišením (desetihaléřová byla červená) a zpočátku byly pouze stříhané.

Reliéf samotné mince, který je dílem talentované medailérky Ludmily Kodytkové, DiS., navazuje na práci Alfonse Muchy – rovněž předkládá secesní rámeček s lipovými ratolestmi a Hradčany, ale pražské panorama navíc rozšiřuje o pohled na malostranský kostel svatého Mikuláše. Kompozici reverzu doplňuje nápis PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ ZNÁMKA. Averzní strana pak patří náležitostem ostrova Niue, emitenta, který České mincovně poskytuje licenci k ražbě vlastních pamětních mincí. Jsou jimi jméno a profil panovnice Alžběty II., rok vydání 2018 a nominální hodnota 5 DOLLARS (NZD).

Originální emise potěší numismatiky i filokartisty.