2016 - 5000 Kč Hrad Kost - b.k.

2016 Hrad Kost - První zlatá mince 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky

Dne 31. května 2016 vydává Česká národní banka první zlatou minci z cyklu Hrady. Jejím tématem je hrad Kost. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,9 mm. Při ražbě mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple. Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Kost. Při horním okraji mince jsou iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, následuje text „HRAD“ „KOST“ a ročník ražby „2016“, které jsou odděleny tečkami. Ke každé minci se dodává katalogová karta červené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

V sérii budou vydány mince:

• Kost (květen 2016), Bezděz (říjen 2016)
• Bouzov (květen 2017), Pernštejn (říjen 2017)
• Zvíkov (květen 2018), Rabí (říjen 2018)
• Veveří (květen 2019), Švihov (říjen 2019)
• Bečov nad Teplou (květen 2020), Buchlov (říjen 2020)

Parametry každé mince: 5000 Kč, 15,55 g, 28 mm, Au 999,9/1000.

Cena mince je pouze orientační, mince fakturujeme před každou jednotlivou emisí.

Hrad Kost
Nejzachovalejší hradní komplex na území České republiky se nachází na katastrálním území obce Podkost nedaleko Jičína. Přestože byl hrad vpolovině 50. let 20 století rekonstruován, jeho podoba se od doby jeho vzniku prakticky nezměnila. Hradu dominuje pětipatrová lichoběžníková Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka. Součástí areálu hradu je dále původní hradní palác a později vystavěný renesanční Bibrštejnský a Lobkovický palác.

Zakladatelem hradu byl Beneš z Vartemberka, který si nechával říkat Benesius di Costi. Jako majitel soboteckého panství se rozhodl vybudovat sídlo, které bude bezpečné a nedobytné. Pro jeho zřízení si proto vybral místo na skále v lesích, které je viditelné až v poslední chvíli. Po Benešově smrti se majitelem Kosti stává jeho syn Petr, který pracoval jako hofmistr u dvora Karla IV. Díky tomu měl dostatek financí, aby celkově
přestavil dřevěnou tvrz na kamenný hrad. Roku 1414 získal hrad Mikuláš Zajíc z Házmburka a jeho potomci ho vlastnili prakticky celé 15. století. Poté, co Kost krátce vlastnil rod Šelmberků, připadla rodu Bibrštejnů, kteří nechali postavit nový obytný palác s výhledem do údolí. Po vymření Bibrštejnů se majitelem stává Kryštof Popel z Lobkovic, který nechal přistavět pivovar, Lobkovický palác a další hospodářské budovy. Jeho syn, Oldřich Felix, byl posledním majitelem, který na Kosti pobýval jako na svém sídelním hradě.

V průběhu dalších staletí se majitelé často střídali a na hrad přijížděli prakticky pouze kontrolovat chod panství. Kost krátce vlastnil Albrecht z Valdštejna, který plánoval velkorysou přestavbu, k ní však nedošlo, jelikož byl roku 1634 zavražděn. Za panství Černínů dochází k další přestavbě hradu a Kost je využívána jako centrum hospodářství celého panství. Poté přešla do rukou Václava Kazimíra Netolického z Eisenberka a následně rodu Vratislavů z Mitrovic, kteří si ke jménu přidávají přídomek Netolický. Posledními majiteli se stali zástupci italského rodu dal Borgo, opět s přídomkem Netolický. V roce 1948 došlo k zestátnění hradu a během komunistické vlády byl hrad přeměněn na muzeum gotického a renesančního umění.

Po roce 1989 byl majetek vrácen v restituci, nikoli však poslední majitelce Anně Marii dal Borgo, ale jejímu manželovi Norbertu Kinskému, který majetek přepsal na své syny Giovanniho a Pia.

Významu hradu Kost se věnovala i dvoudílná kniha historika Josefa Pekaře nazvaná Kniha o Kosti. (zdroj: ČNB)